1. reprezentační ples insolvenčních správců

Unie spolků insolvenčních správců všechny zve na 1. reprezentační ples insolvenčních správců, který se koná dne 3.2.2024 v Olomouci. Podrobnosti zde: www.insolvencniples.cz


Změna stanov SMIS

Členská schůze Spolku moravských insolvenčních správců změnila stanovy, aby se za členy mohli hlásit i správci, kteří nemají na Moravě sídlo, ale mají zde provozovnu. Změna stanov bude dodatečně zanesena do rejstříku, pro urychlení sdělujeme text schváleného čl. 1.2. Stanov:

1.2. Spolek moravských insolvenčních správců je samosprávným a dobrovolným svazkem členů – insolvenčních správců se sídlem, bydlištěm nebo provozovnou v obvodu Krajského soudu v Ostravě včetně pobočky Olomouc a Krajského soudu v Brně, totéž platí pro případ, že fyzická osoba je ohlášeným společníkem veřejné obchodní společnosti se sídlem nebo provozovnou v obvodu uvedených soudů.


Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo „Sbírku (kárných) rozhodnutí“

Na stránkách Ministerstva spravedlnosti, konkrétně na odkazu https://rozhodnuti.justice.cz/MSP, bude Ministerstvo spravedlnosti zveřejňovat rozhodnutí ve věci dohledu nad insolvenčními správci.


Dohledové sdělení Ministerstva spravedlnosti k určení hodnoty tzv. chráněného obydlí dlužníka

Ministerstvo spravedlnosti vydalo, vzhledem k ukončení vydávání statistiky „Ceny sledovaných druhů nemovitostí“ Českým statistickým úřadem, na které je vázán výpočet hodnoty tzv. chráněného obydlí, dohledový benchmark.

Odkaz ZDE


Členská schůze SMIS

Členská schůze SMIS se koná 6.6.2022 v 15,00 hod.
KD AKORD (červený salonek), nám. SNP 1 , Ostrava – Zábřeh

Pozvánka ZDE


Návrh stanoviska Nejvyššího soudu ČR k určení nezabavitelné částky pro rok 2022

Cpjn 202/2022

Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022  (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona).

Poznámka: Jde zatím o návrh stanoviska, které nebylo dosud zveřejněno

Ke stažení ZDE


Nový formulář přihlášky

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo nový formulář přihlášky pohledávek. https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR

Krajský soud v Ostravě upozorňuje, že bude od 1.4.2021 striktně trvat na jeho užívání. https://www.justice.cz/web/krajsky-soud-v-ostrave/ruzne


O zlatém věku insolvencí, insolvenční chemii i plánech do budoucna

Přinášíme rozhovor s místopředsedou Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeňkem Strnadem. Nějaký čas o sobě nedával vědět, semináře, na kterých bychom se s ním mohli potkávat, se už skoro rok nekonají a online formáty prý nemá rád. Tak se jich neúčastní. A nás prostě zajímalo, jak se má, nad čím přemýšlí a jak se dívá na chystané legislativní změny. Vyrazila jsem tedy za ním do Českých Budějovic (abych byla přesná – správně jihočesky: do Budějic). A setkání to bylo dle předpokladu zajímavé. Občas jsem měla pocit, že kolem pana doktora bruslím na velmi tenkém ledě, občas jsem si nebyla jistá ani tím, kdo je zde vlastně tazatel😃 . Tak se pohodlně usaďte do ušáku, uvařte si čaj nebo kafíčko a začínáme…

Zdravím Vás v novém roce a konkrétně Vám opravdu přeji, aby byl lepší než ten předchozí – pokud tedy ve svém (poněkud omezeném) hodnocení budu vycházet z toho, co je mi známo z médií a některých rozhodnutí VSPH. Nebo to vidíte jinak?

Ufff – to je teda hodně ostrý začátek. Vy mě chcete dostat do řečí hned první otázkou, co 😃? Jak to asi tak můžu vidět? Nijak. Jako soudce prvního stupně si dokonce o rozhodnutích odvolacího soudu nemůžu ani nic myslet. A už vůbec ne veřejně 😃. Ale teď vážně. Budete se divit, ale díky panu doktoru Zelenkovi a jeho senátu velebím v poslední době náš vrchní soud, kudy chodím. V jejich rozhodnutí o mimořádných odměnách zdravotníků (pozn. redakce: 4 VSPH 1515/2020-B-35) je tolik lidskosti, empatie, úcty, porozumění a pokory, že mě to opakovaně nutí přemýšlet o významu slova „spravedlnost“. Velmi odvážné rozhodnutí! Nečekal bych to. Blahopřeji jim k tomu. V justičních kruzích to rozhodnutí poměrně dost rezonuje. Zdaleka však ne u každého tak, jako u mě. Za sebe jim ale děkuji. Jsem opět hrdý na to, že jsem soudcem. Slovy klasika, rozpor mezi pozitivním právem a spravedlností tu dosáhl tak nesnesitelné míry, že nenáležité právo muselo ustoupit spravedlnosti. Kdyby se jednou, nedej Bůh, někomu podařilo z nás tohle člověčenství vypudit, snadno nás v justici nahradí stroje. Ale nevěřme tomu, že zrovna tohle by té Spravedlnosti otevřelo oči…

Jsem každopádně velmi ráda, že jsem dostala příležitost zahrát si na redaktorku a položit Vám pár otázek. K novele a insolvenční praxi se samozřejmě ještě dostaneme. Ale nemůžu si odpustit otázku, která mě napadla při pohledu na podpis Vašeho PF: pověřený místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích.  Co si pod tím mám představit?

Prosím Vás – a nevíte, jestli to PF dostal i Váš předseda? Doručovat totiž cokoliv vaší Unii je zakleté. Pravidelně se stává, že on to nedostane, ale Vy ano, popř. se to doručí jen paní Ing. Hepperové. Raději se ještě jednou omlouvám. Jo – a kdyby něco, tak to péefko, co jste dostala, bylo pro Unii, jo? Můžeme se tak domluvit?

To samozřejmě můžeme! Vzhledem k tomu, že mi přišlo dokonce dvakrát, tak to jedno oželím, připíchnu na virtuální nástěnku Unie a našeho předsedu Lukáše Stočka na to obzvlášť upozorním😃 .  A co tedy to Vaše pověření?

Mám už své roky. Nejlepší léta za sebou. Musím uvolnit místo někomu novému. Tak to v justici chodí. No a než si ho paní předsedkyně vybere, požádala mě o pomoc. A tak už nějakou dobu přesluhuji…

Ale no tak – pane místopředsedo. Teď patrně čekáte komentář typu: „Nevypadáte na to, že byste patřil do starého železa…“

Vám se to mluví. Čtyři křížky na krku, pomalu mi táhne na pátý. Jak s oblibou říkám: já už se těším jen na vnoučata. Ale, jak na Vás tak koukám, co Vy o tom vlastně můžete vědět 😃…

Myslíte? Bohužel už taky, ač nerada, začínám tušit😃 … Ale s vnuky na mě ještě nechoďte! Zatím si doma spokojeně vedu vlastní školku, spíš takovou malotřídku, no vlastně je tam i jeden gympl 😃. Budu ráda, jestli mezi dětmi a vnoučaty vyšetřím aspoň 5 let sama pro sebe. Připadám si teď víc jako učitelka, kuchařka, hospodyně a chůva v jednom, než jako insolvenční správkyně. Ale ta Vaše odpověď mě moc neuspokojila…

Počkejte. Počkejte. Tohle nemůžeme přejít. To klobouk dolů! A jestli dovolíte, rád bych tu vysekl poklonu všem ženám, na kterých teď každodenně leží ta „tíha rodinného života“. A které s tím k mému obrovskému překvapení ještě – tak nějak mimoděk a bez větších problémů – kloubí i ten život pracovní. Přiznávám to nerad, ale tohle bych teda nedal. V tomhle máme, pánové, manko. Holt Mars není Venuše.

Tak teď nějak nevím, co na to říct. Asi to dám přečíst manželovi 😃. A děkuju. Spíš: děkujeme.  Zas tak hrozný to s vámi ale taky není… A pojďme už z toho vesmíru zpátky na Zem. Začíná se mi trochu točit hlava. Vaše jméno je v insolvenčním prostředí synonymem pro Krajský soud v Českých Budějovicích… a vlastně nejen pro něj…

A v dobrém nebo ve zlém 😃? Nepřehánějte, paní doktorko. Faktem ale je, že za sebou máme v insolvencích poměrně dynamické období. Skoro bych řekl začátek vlastní emancipace. V  justici, i ve společnosti. Postupně se mění to, jak nás laická veřejnost vnímá. Co si budeme povídat – ten obor v posledních letech nebývale prosperoval.

Čím to? Bankrotuje se přeci už skoro 30 let…

Možná se mnou leckdo nebude souhlasit, ale důležitý impuls tomu nepochybně dal ministr Pelikán. Troufám si tvrdit, že bez něho by ta akcelerace nebyla zdaleka taková. Ale sám by to nedokázal. Uplynulé desetiletí, které lze bez nadsázky označit za „zlatý věk insolvencí“, vygenerovalo pro tuhle oblast neskutečnou paletu fascinujících osobností, individualit, snílků ale i všelijakých podivínů z nejrůznějších sfér naší společnosti, kteří mezi sebou jako zázrakem našli i společnou řeč. Prostě zafungovala insolvenční chemie! Bylo to výjimečné kouzlo okamžiku. Osobně jsem strašně rád, že jsem u toho taky mohl být, když se ta jiskřička křesala. A v Budějicích se k tomu navíc podařilo postavit skvělou partu, ideálně namixovaný tým otevřený jakékoliv diskusi, profesionální a dělný. Troufám si tvrdit, že ta samozřejmá kolegialita tu mnohde přerostla v opravdová přátelství. Moc si toho vážím. A přál bych si, aby to tak bylo i do budoucna.

K tomu Vám samozřejmě upřímně gratuluji… A souhlasím, že od dob ZKV lze skutečně mluvit o velké prosperitě oboru. Ale jako insolvenční správce, který se každý den setkává s praktickými následky těch legislativních turbulencí, které byly v posledních letech tak rychlé – a často ne zcela domyšlené – nejsem schopna hýřit pouze superlativy. Ale to by bylo na delší povídání…

Rozveďte to, prosím.

Jak říkám – to by bylo na samostatný rozhovor. A kdyby se nám do toho ještě připletla problematika odměn insolvenčních správců, můžeme tu z toho udělat rubriku na pokračování 😃… Zajímá mě spíš budoucnost. Teď nás po dvou letech čeká další novela insolvenčního zákona. Co byste nám řekl k ní? A jak se Vám líbí?

Mám pocit, že tady právě ta pohádka, o které jsem mluvil, končí… Netajím se tím, že z připravované novely nejsem v poslední době nadšený. A vlastně ani z průběhu její přípravy. Po všech těch předchozích novelách, které vždycky měly nějaký příznačný motiv a vůdčí myšlenku, kdy v nich byla touha něco zlepšit, zefektivnit nebo zjednodušit, je smutné, že tady nic takového necítíte. Už jen ta jejich pojmenování mluví sama za sebe: „akreditační novela“, „oddlužovací novela“ – a najednou jen: „transpoziční novela“. Cítíte tu vyprázdněnost? A pak vlastně zjistíte, že to o tom ani pořádně není. Že je to vlastně mystifikace. Kouřová clona. Opona, za kterou nenajdete to, co název slibuje.

Jak to? Ta novela se přeci píše  proto, že musíme do našeho práva promítnout evropskou legislativu…

Jednak je ta transpozice jen dílčí, jednak se tu řeší věci, které po nás nikdo nechce. Věci, které by vyžadovaly hlubší analýzu a hlavně zásadní diskusi. Na tu ale jaksi nezbývá čas. Veškeré síly je teď zřejmě potřeba věnovat defenzivě před „nálety“ nejrůznějších iniciativ, které by za jiných okolností možná vyloudily na tváři nejednoho čtenáře úsměv (to třeba když se některé podmínky na straně dlužníka pro opakované oddlužení navrhují bezmála v řádu čtvrtstoletí), míněny vážně vás však spíš vyděsí. Copak někdo ví, co bude za rok, dva, pět? Natožpak za 25 let? Kolikrát se ten zákon mezitím ještě změní? Celá příprava novely je navíc orámována zoufalým nářkem insolvenčních správců, že se potom neuživí. A možná je oprávněný. Na důkladnou analýzu ale bohužel není čas. A další část správců, odborné veřejnosti i politického spektra volá třeba po zrušení provozoven. Fajn. Pojďme se o tom bavit. To je samozřejmě legitimní poznámka. Jsou to vlastně všechno těžká a zásadní témata. Je potřeba o nich vést debaty. Ale nad relevantními argumenty a důvěryhodnými podklady. A hlavně včas! Bohužel se ale vše řeší jaksi ve spěchu, na poslední chvíli a především v emocích. Dosavadní rovnováha v tom našem insolvenčním světe se prostě vychýlila. A podle mého názoru naprosto zbytečně! Už prostě netáhneme za jeden provaz. Je mi to líto. Pokud by to tak opravdu dopadlo, byla by to velká škoda. A nenapravitelná. Když nad tím přemýšlím, bojím se, aby to nebyl něčí záměr. Divide et impera

Je tedy již jisté, že bude oddlužení na tři roky pro všechny?

Vypadá to tak. Je to ryze politické rozhodnutí. To nemusím chápat, ale respektuji ho. Jen podotýkám, že odborná sféra by to nejspíš nenavrhovala. Proč taky? Přes evidentní vychýlení oddlužení směrem k dlužníkům, o čemž dneska snad už nikdo nepolemizuje, se jedná o jeden z ekonomicky nejúspěšnějších insolvenčních nástrojů, který nemá obdoby! Vždyť dosud generoval věřitelům průměrně víc než 60% výnosnost. Po oddlužovací novele by to sice asi kleslo, ale nemuselo by to být zas až tak moc. Jedna moje studentka na to píše diplomovou práci, a ač jsme teprve na začátku, už nyní se zdá, že ten pokles vyvolaný „oddlužovací novelou“ by vůbec nemusel být tak drastický. A to přes to, že ta oddlužovací novela umožnila naprosto nehorázné excesy, jako jsou třeba dlužníci, dnes spokojení mladodůchodci, dokonce s čerstvě narozenou další generací vlastních potomků, kterou šťastně povili s další generací svých manželek, s desítkami miliónů korun dluhů z (opravdu nepovedeného?) podnikání, kteří ze svého mrzkého důchodu zaplatí (po odpočtu na ty nové děti a manželky) třeba i celých 5 promile svých dluhů. Přiznejte se, kdo jste z té oddlužovací novely na poslední chvíli vyškrtli ten maximální strop dluhů hodných oddlužení ☹…

A teď bude tedy co?

No teď se třeba uvažuje, že by pro přiznání osvobození fakticky stačila jediná věc: a to, že dlužníku nebude po dobu 3 let jeho oddlužení zrušeno (což bude mimochodem taky téměř nemožné). Tečka. Víc nemá cenu to rozebírat. Všechna další nově vkládaná, upravovaná či modifikovaná ustanovení jsou tam jen na oko. Jen aby to vypadalo, že se dlužníkům nijak moc neulevuje. Že je na ně zákon pořád stejně přísný. Podstatné je ale to, že v zákoně už nejspíš nebude žádná (ani orientační) hranice minimálního uspokojení věřitelů, jako je dnes aspoň ona domněnka 30% míry uspokojení při splnění oddlužení. Ta se ale mimochodem ještě v praxi nemohla ani aktivovat, odzkoušet, protože nikdo nepočkal na uplynutí alespoň první „pětiletky“ po oddlužovací novele, abychom vyhodnotili, nakolik je tato 30% hranice skutečnou „hrozbou“ pro poctivé dlužníky, a nakolik jen uměle vyvolaným strašákem, jehož silueta bude využita (zneužita?) k redefinici samé podstaty oddlužení, kdysi tak úspěšného institutu. „A komu tím prospějete?“ chtělo by se zvolat…

Teď mi ale berete dost iluze. Mám to chápat tak, že dosavadní požadavky a pokyny stran dozoru správců nad aktivitou a přístupem dlužníků již pozbývají na aktuálnosti a po novele tedy oddlužíme kdekoho, jakkoli, kdykoli a zcela automaticky? Takže se mám psychicky připravit na situace, kdy já někoho 5 let, pardon – po novele jen 3, kopu do zadku, aby pracoval a nedělal neustále dlouhý nos na nás i na věřitele a on pak bude stejně osvobozen, i kdybych já nakrásně soudu dokládala, že si místo osvobození zaslouží spíš 5 ran bičem?

No tak tedy já bych to takhle říct nemohl… Ale v zásadě… No prostě mám obavu, že všechny ty dosud uvažované proklamace a vsuvky, které se tam v bolestech implementují, nebudou mít na dlužníky, resp. na ten proces pozitivní vliv… Nechci ale malovat čerta na zeď předčasně. Třeba se nad tím ještě někdo vážně zamyslí a budeme všichni z výsledku mile překvapeni.

Zamýšlí se nad tím přeci už dost dlouho dost chytrých hlav, ne?

Mám pocit, že když se postupně rozkřiklo, kam to celé směřuje, tak si všichni řekli, že pro sebe zkusí z té novely „urvat“, co půjde. Někdo vyšší odměny, někdo splněný úkol, někdo méně povinností, někdo politické body… Rojí se desítky nejrůznějších návrhů a nápadů a to jsme teprve v poločase legislativního procesu. Nezapomínejme ale, že oddlužení je hra s nulovým součtem. Tam, kde se jednomu přidá, jinému se ubere. A když se ve finále přilepší všem zúčastněným, což se může lehce v tomto  volebním roce stát, zaplatíme to nakonec my všichni, celá společnost. To je strašně nebezpečné. A zdaleka nejde jen o peníze. Ta novela fakticky nemá koncepci, nepůsobí uceleně. Je jak švédský stůl. Jednotlivé zájmy se atomizovaly a uvnitř těch atomů, v těch skupinách, mezi správci, občanským sdruženími, politiky to vře jak před výbuchem. Moc prosím, nedovolme, aby nastala reakce. Popřela by těch předchozích více než 10 úspěšných let. Ještě stále máme čas…

No moc času už asi nemáme, jestli to má platit od léta. Ach jo… Pojďme od toho. Začíná mi z toho být taky smutno. Nechci být přitom za Hujera, ale každopádně Vám patří velký dík a uznání za rychlost a pružnost, s jakou jako soud reagujete na množství změn jak legislativních, tak celospolečenských. Již tradičně vydáváte jako první soud opatření, kterými se následně inspiruje i většina ostatních soudů a které nám správcům (většinou) usnadňují práci – nebo alespoň snižují nejistotu. Jako naposledy v případě nových formulářů zveřejněných (až!) 1. 1. 2021, kde jste nám jako soud vyšli vstříc a ještě v lednu akceptovali staré formuláře. Co Vás obvykle přivádí na nápad iniciovat vydání těchto opatření a jak moc je náročné získat pro ně podporu mezi ostatními soudci?

Naposledy, pokud se nemýlím, to byl dotaz od Vás, paní doktorko, co že budeme dělat se správci, kteří nám budou ještě v lednu posílat staré formuláře, protože ministerstvo ty nové zveřejnilo jaksi 5 minut po 12… A to je přesně to, o čem jsem mluvil před chvílí: je skvělé, že spolu soudci, správci a další klíčoví insolvenční „hráči“ (zatím ještě) komunikujeme. Že tu nejsou žádné slonovinové věže plné soudců odtažených a izolovaných od okolní reality, jak by si možná mnozí přáli. A nejenže formálně komunikujeme, ale s veškerým respektem k vzájemnému postavení si i nasloucháme. A přemýšlíme o tom, co si říkáme. A když pak třeba u našeho soudu v rámci diskusí dojdeme k tomu, že je něco nesmyslné, zbrklé, nebo naopak opožděné a praxi by to fakticky paralyzovalo a že je tu navíc řešení, které je v souladu se základními principy insolvenčního procesu, tak to prostě jen společně sdělíme formou nějakého opatření, aniž bychom to museli psát do každého spisu zvlášť. Já jsem v tom jen prostředník, pošťák. Na čem se neshodneme, to silou nejednotíme. Mám ale dojem (a štěstí), že se ve většině věcí shodujeme. Díky tomu jsou postupy u našeho soudu vesměs jednotné. Pro insolvenční praxi je to velmi žádoucí. Překvapivých rozhodnutí se u nás nikdo nedočká. A stejně tak to máme v rámci kolegia insolvenčních místopředsedů. Diskutujeme, bavíme se, vzájemně inspirujeme. Nemyslím si, že jsme vždy ve všem první. Máme v tomhle snad jen tu výhodu, že jsme malý soud – a málo platné – snadněji se domluvíte v šesti než v sedmnácti lidech. I když bych dal cokoliv za to, kdybychom tuhle naši výhodu ztratili za cenu, že nás bude víc 😃…

Jste členem pracovní skupiny pro formuláře. Jak jste spokojen s jejich finální podobou? A budou tedy s jejich vydáním spjaty konečně současně i standardizované požadavky na vyplnění a zasílání ze všech soudů? Nebo bude přetrvávat dosavadní systém, kdy někdo chce jen elektronické verze dokumentů a někdo chce i skeny (různých) formulářů opatřené podpisem dlužníka? Od požadavků na elektronické konverze už se snad definitivně upustilo…

S finální podobou formulářů jsem spokojený. Přestože už mi chodí na stůl a já v nich občas nacházím funkční chyby. To mě dovede rozčílit. Ale vidím také to, že s nimi mají občas problémy i správci. Od počátku říkám, že by to chtělo potkat se na jedno dopoledne někde se správci a vysvětlit si, co a jak vyplňovat. Vyříkat si první poznatky, vyměnit si zkušenosti. Určitě by to obě strany obohatilo. Chápu dnešní rozčarování správců, že jim nikdo nic pořádně nevysvětlil. Na Nový rok se na webu ministerstva objevily nové formuláře a všichni jsme byli překvapení, včetně těch firem, co pro správce chystají softwarová vybavení. A přitom ty formuláře jsou podle mého názoru dokonalé! To, co se povedlo, je revoluce. Stačila jen odvaha k radikální změně namísto (jindy tak obvyklé) opatrné evoluce. A tady tu odvahu měl náměstek Spousta. Ing. Plačkovi, který tu skupinu vedl, dal v tomto směru zelenou. Výsledek je ohromující: ve své jednoduchosti, srozumitelnosti a přehlednosti. Znovu ale opakuji, že za velkou chybu považuji to, že se nedotáhl do konce ten seminář. Tyhle formuláře by si to zasloužily.

Souhlasím a ničemu se nebráním! Kdy a kde 😃? Já si dovolím ještě kritickou poznámku k tomu, že i těmto drobným nedokonalostem se dalo předejít, kdybychom byli k připomínkám jako správci přizvání včas a ne až v době, kdy už byly fakticky hotové. V tom naopak já cítím slabé místo komunikace, protože kdo jiný než správci s těmi formuláři denně pracuje a tedy jsme mohli k jejich dokonalosti významně přispět.

Tyhle výtky ale musíte adresovat ministerstvu. Podle mého názoru byla ta skupina profesně pestrá a vyvážená. Byli tam soudci, akademici, úředníci, správci… Konkrétně Vy jako správci jste tam měli Dr. Kubálka a Dr. Vodu.  Jak to komunikovali oni dál, to nevím. Ale já i Dr. Grygar jsme vedli s našimi kolegy na soudech i v kolegiu diskuse a debaty a závěry jsme pak přenášeli právě do té komise. To považuji za samozřejmé.

No tak toto u nás bohužel samozřejmé nebylo. Popravdě nás zamrzelo i překvapilo, že v té pracovní skupině nebyl za správce vůbec nikdo ze dvou největších uskupení, tedy ani za Unii, ani za ASIS, a ani to s námi nikdo během jejich přípravy a tvorby nekonzultoval. Přitom třeba my v rámci Unie jsme se formuláři zabývali hodně. Zasílali jsme ministerstvu z vlastní iniciativy řadu praktických připomínek a námětů, ale – jak říkám – v tu dobu už byly formuláře téměř hotové a možnosti změn tedy byly velmi omezené.

Znovu říkám – pláčete na špatném hrobě. Ptejte se na ministerstvu. Odpovědně ale mohu říct, že oba pánové, jak Dr. Kubálek, tak Dr. Voda se formulářům věnovali svědomitě a některé formuláře jsou dokonce postaveny na půdorysu, se kterým přišli právě oni dva. Přivedla jste mě tím ale k jedné obecné poznámce týkající se ochoty zapojovat se do prací v takových komisích. Jen pro představu: jsou to desítky, v tomto případě to byly spíš stovky hodin, které ve svém volném čase věnujete něčemu jen proto, že tomu věříte. A pozor: zadarmo! Znám mnoho (obvykle ex post) chytráků, kteří vždycky přesně vědí, jak by udělali tohle, nebo tamto. Všechno je jim jasný. Ale když se řekne: „tak to udělej,“ obvykle mají jen rádobyvtipnou poznámku či výmluvu, proč ne. Tyhle typy jsou bohužel všude. Dokonce se s nimi už dnes potkáte v mnoha pracovních skupinách a na všemožných poradách. Nemáte taky ten pocit?  Tihle pozorovatelé většinou nic neřeknou, snědí chlebíček i zákusek, usrknou kávu a člověk vlastně ani neví, co si myslí. A oni jen poslouchají a pozorují. Vlastně mnohdy ani nechápu, proč tam jsou. Asi aby prostě byli u toho. Typičtí nosiči vody. Ale po pravdě: tyhle typy jsou v každé pracovní komisi k ničemu. Tam je třeba pracovat. Vždyť se to tak i jmenuje – komise je „pracovní“😃 …

Takže žádné chlebíčky? Dobře, přesvědčil jste mne, že jsme o nic nepřišli 😃…Nicméně o časové náročnosti i bezplatnosti povědomí máme. Když jsme byli požádáni o připomínky, věnovali jsme jim ve svém volném čase také dost hodin. Například kolega Pavel Körner na tom odvedl neskutečnou práci – o to víc pak mrzí, že její většina byla již zbytečná.

Vůbec se to mé mudrování netýkalo složení pracovní skupiny k insolvenčním formulářům. Naopak vím, že je tu mnoho chytrých a přemýšlivých hlav i mezi správci. A toho je třeba využít! Nemám vliv na složení žádné komise. Ale kdybych měl – třeba Vás bych tam rozhodně hned přibral😃 .

Máme leden (rozhovor s panem doktorem začal v lednu a trval trochu déle, než bych čekala – pozn. redaktorky) Dáváte si nějaká předsevzetí do nového roku? Nebo alespoň máte nějaké plány, o které Vám nevadí se podělit?

Minulý rok jsem si udělal řidičák na náklaďák. Se vším všudy. Paráda! A letos se chystám na autobus.

Tak teď mi trochu zaskočilo😃 … Čekala bych od Vás spíš nějaký další právnický Olymp…

Vy mi tedy dneska nakládáte 😃. Z výšek se mi ale dneska dělá už trochu špatně. Poslyšte, ono to s tou justicí ale taky trochu souvisí. Přišla na to řeč i u nás na vedení. Když jsme před nedávnem v důsledku pandemie museli s těžkým srdcem rozhodnout o propuštění jednoho z našich řidičů, protože se prostě už rok skoro nikam nejezdí, následně už v rámci neformální debaty zazněly obavy, jak se to bude řešit, až zase jednou bude nějaký velký (třeba insolvenční) seminář. No tak jsem je uklidnil, že rezerva tu bude😃 …

No bezva! Můžu Vás tedy teď dávat za vzor dlužníkům? Že když už i soudci absolvují rekvalifikační kurzy, tak proč by se řidiči kamionu nemohli také rekvalifikovat na lépe placené profese😃 …Děkuji Vám za milý rozhovor! Chcete ještě něco dodat na závěr?

No já jen že děkuji za Vaši návštěvu. Zastavte se zase někdy u nás na venkově😃 . A všem vašim členům a jejich blízkým přeji především pevné zdraví. Mohl bych mít jedno přání?

Nejsem sice zlatá rybka, předsedou Vás neudělám, ale tak to zkuste…

(smích) Mooooc vtipný… Já bych si ale chtěl taky zahrát na reportéra. Jako Vy. Povídat si o insolvencích s někým z úplně jiné profese, než jakou dělám. Co myslíte?

Hmm, to jste mne překvapil… Vám ty semináře asi už hodně chybí, co 😃? Počítáte ale s tím, že pokud to klapne, tak my v redakci Vám vybereme a domluvíme respondenta? Zbytek pak bude už jen na Vás. Budete mít stejně neprůstřelný deadline jako každý jiný redaktor a budete si muset „svůj objekt zájmu“ v tomto směru ohlídat. Tak tedy vlastně proč ne? Mohla by z toho vzniknout pravidelná rubrika. Taková nekonečná štafeta.  Teď byste se ptal někoho Vy a ten někdo by se zas příště ptal dál… Vše by se točilo kolem insolvencí… No, začíná se mi ten nápad celkem zamlouvat! Popřemýšlím a ozvu se Vám. Ještě jednou díky za Váš čas a přeji prima rok 2021!

Petra Hamplová


Zánik členství v družstvu dle §610 písm. i) ZOK

Původně jsem měla snahu přesvědčit k napsání odborného článku na téma zániku členství v družstvu dlužníka, kterému bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetku nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetku, hlavy povolanější, zkušenější a oprávněné provádět výklad zákona. Prozatím se však musím spokojit s tím, že o tom přemýšlejí, za což jim patří velký dík a hned, jak přijdou na něco rozumného, o své závěry se s námi (prý) podělí. No, držme jim/si palce…prozatím tedy píšu spíše takové zamyšlení nad problémem já s jediným cílem – upozornit Vás, kolegy, na problém…

Ustanovení § 610/i ZOK nově od 1.1.2021 říká, že „členství v družstvu (mmj.) zaniká okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel“.

Máme  zde tedy dva případy, kdy členství v družstvu zaniká:

1.   je-li rozhodnuto o oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty,

2. je–li rozhodnuto o oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a současně bylo soudem uloženo dlužníku družstevní podíl vydat do majetkové podstaty.

Mám to velké privilegium, že přesně tuto situaci mám momentálně „na stole“, a to ještě v luxusnější variantě – dlužník vlastní ideální spoluvlastnický podíl ve výši ½ na členských právech v družstvu s právem užívání bytu 3+kk. Vlastně přesněji – dlužník tato práva vlastnil…ještě v době, kdy jsem je sepsala do majetkové podstaty, i v době, kdy insolvenční soud rozhodl o povinnosti dlužníka tento podíl vydat správci ke zpeněžení. Jelikož jsem tou dobou žila ještě v blažené nevědomosti, měla jsem za to, že budu skutečně zpeněžovat ideální podíl na členském podílu. Zcela nečekaně se mi dokonce v rámci výběrového řízení o tento spoluvlastnický podíl „poprali“ 2 zájemci a z původní nabízené ceny 550tis. Kč se nejvyšší nabídka vyšplhala na 850tis. Kč. Cena id.podílu dle znaleckého posudku činila 616tis. Kč. Jenže…pak mne jeden chytrý kolega-insolvenční správce z Brna (díky Honzo, faktJ!) upozornil na existenci tohoto ustanovení v ZOKu a moje radost rychle vyprchala. Najednou jsem měla zájemce o koupi členského podílu, jenže ten členský podíl zanikl a mně v majetkové podstatě tedy zůstalo…co vlastně? Oči pro pláč…a maximálně tak nárok na vypořádací podíl člena družstva. Marně jsem hledala v důvodové zprávě k novele řešení, ba dokonce jsem tam nenašla (uznávám, asi na to nestačí moje praktické smýšlení) ani žádnou závratnou myšlenku, která zákonodárce vedla k tomu něco takového navrhnout…Z důvodové zprávy cituji: „Navrhuje se vyplnit mezeru v zákoně. Stávající právní úprava neobsahuje pravidlo, které by stanovilo, co se děje s družstevním podílem člena družstva v případě, že je členovi družstva schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty; jeho členství v družstvu nezaniká. Podle § 398 odst. 2 InsZ sice platí, že při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu, nicméně prohlášení konkursu na majetek člena způsobuje zánik členství v družstvu a součástí majetkové podstaty se stává vypořádací podíl, nikoli družstevní podíl. Napříště se proto navrhuje stanovit, že schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty způsobuje zánik členství v družstvu a do majetkové podstaty spadá vypořádací podíl. Na druhou stranu, je-li oddlužení řešeno plněním splátkového kalendáře, členství v družstvu nezaniká. V tomto případě je dán zájem na trvání členství v družstvu; to může generovat finanční prostředky, ze kterých se plní splátkový kalendář.“

Dobrá, dejme tomu, že tedy insolvenční soud uloží dlužníkovi vydat nám družstevní podíl ke zpeněžení, ale my tedy budeme vymáhat vypořádací podíl po družstvu. Vyvstává nám tedy dlouhodobě řešená otázka, v jaké výši tedy ten vypořádací podíl bude..? Ustanovení §623 v odst.1) ZOK říká: „Vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období.“

Ustanovení §748 ZOK pak říká:

(1) Stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu.

(2) Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu.

(3) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného.

Otázka diametrálních rozporů mezi účetní a tržní cenou vypořádacího podílu se řešila dlouhé roky. Konkrétní návrh řešení nám pak dal Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, dle kterého „výklad umožňující bytovému družstvu vyplatit členovi, jehož účast v družstvu zanikla, na vypořádací podíl částku představující zlomek skutečné (tržní) hodnoty jeho členského podílu a současně fakticky tuto hodnotu získat, považuje Nejvyšší soud za nepřijatelný (vedoucí ke zjevně nespravedlivým důsledkům). Zájmy bytového družstva jsou přitom dostatečně chráněny tím, že s „uvolněným“ bytem může volně (v souladu se zákonem a stanovami) nakládat. Přitom platí, že stanovy družstva mohou podmínit vznik nájemního vztahu k „uvolněnému“ bytu splacením dalšího členského vkladu v odpovídající výši. Nejvyšší soud proto uzavírá, že při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly“.  Přestože NSČR při konstrukci svých závěrů vycházel z právní úpravy účinné v rozhodné době, tedy zejména z ustanovení § 233 ObchZ., aplikovala bych tyto závěry NSČR obsažené v Rozsudku  i nyní, za účinnosti ZOK.

Co to tedy pro nás znamená v praxi? Z členských práv máme nyní pohledávku vůči bytovému družstvu na vyplacení vypořádacího podílu, patrně tedy v tržní ceně. Jenže jsem zatím nezažila situaci, kdy by družstvo mělo na svém účtu k dispozici takovou částku k vyplacení – bez toho, že by se našel rovnou někdo, kdo tyto prostředky je schopen a ochoten uhradit – výměnou za tento členský podíl. Je tedy správným postupem správce pouze důrazně vymáhat tuto pohledávku po družstvu? Anebo se má jako dříve snažit sám aktivně najít zájemce o koupi členských práv a…jemu pak říct, že vlastně členská práva neprodáváme, nedokážeme mu zaručit ani to, že s ním družstvo uzavře nájemní smlouvu, ale rozhodně bychom rádi, aby za tato možná budoucí členská práva zaplatil tržní cenu a pokud možno rovnou na účet majetkové podstaty? Já jsem si ve svém případě takového zájemce našla…ale družstvo mi sdělilo, že s nikým „cizím“ nájemní smlouvu neuzavře a za člena ho nepřijme. Našli jsme tedy další variantu – zájemce s nižší nabídkou se družstvu již zamlouval více (druhý spoluvlastník podílu) a tak souhlasili, že jemu členská práva převedou a do majetkové podstaty družstvo doplatí rozdíl mezi nejvyšší a touto druhou nabídkou. Momentálně jsme ve fázi přípravy jakési trojdohody mezi IS, družstvem a budoucím (spíše staronovým) členem družstva s tím, že tento zájemce zaplatí rovnou na účet majetkové podstaty vypořádací podíl za družstvo, které se za to zaváže uzavřít s ním nájemní smlouvu a vzít ho za člena. Poněkud krkolomné řešení, uznávám….pokud máte lepší, sem s ním prosím!! Radost z toho, že si možná vyřeším jeden konkrétní problém ve svém řízení, mi dost kazí množství dalších otázek s tím souvisejících, na které dosud nemám odpověď a popravdě ani moc názor. Předně nevím, co že to tu vlastně provádím – vymáhám či zpeněžuji? Ano, narážím zde na odměnu IS…ale nejen to. Pokud vymáhám pohledávku (a snad zde nemusím vypisovat, že moje dosavadní činnost v tomto řízení diametrálně přesahovala i obvyklé zpeněžování, natož pouhé vymáhání), tak bych toto celé mohla absolvovat i bez souhlasu soudu. A dokonce v předmětném řízení mám i stanovisko soudu, že k uzavření dohody jeho souhlas nepotřebuji. Já se s tímto názorem stále jaksi ztotožnit nedokážu… Dále, v tomto řízení jsem se již dostala do fáze, kdy jsem měla hotové výběrové řízení, takže za tržní hodnotu vypořádacího podílu považuji nejvyšší dosaženou nabídku. Ale co v dalších-nových případech? Jakou částku bych tedy měla považovat za tržní hodnotu vypořádacího podílu? Cenu dle znaleckého posudku nebo cenu, kterou mi vytvořil trh?  Mám se opravdu omezit na cenu dle posudku a tuto chtít po družstvu? Anebo by za řádný výkon činnosti IS bylo považováno právě až nalezení vhodného zájemce o to zaniklé členství..? Je tedy v popisu práce IS nalézt zájemce o koupi členských práv nebo je již na družstvu, aby si finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu zajistilo samo?

Další oblast vyvolaných otázek je ve smyslu, na jaká řízení a jaké situace se toto ustanovení ZOK vztahuje? Co třeba situace oddlužení plněním splátkového kalendáře „po staru“, kde dlužník zdědí členská práva v bytovém družstvu a je tedy povinen je vydat ins.správci ke zpeněžení. Zanikají tato členská práva? …Existuje mnoho dalších otázek, které tato problematika vytvořila. A já si na ně netroufám zatím ještě odpovědět, bohužel. Alespoň jeden závěr, ke kterému se troufám hlásit – zánik členských práv je vázán na vydání rozhodnutí insolvenčního soudu o tom, že je dlužník povinen tato členská práva vydat. Pokud by družstevní podíl spadal pod chráněné obydlí, soud o vydání nerozhoduje, tedy členství by dle mého názoru zaniknout nemělo a chráněné obydlí v tomto směru zachrání nejen dlužníka od vystěhování, ale i správce od řady patálií…

Mgr. Ing. Petra Hamplová, Ph.D.
Insolvenční správce