Anketa

Zdroj: Konkursní noviny – Bulletin

Datum vydání: 22.12.2017  

Rubrika / pořad: Exekuce

Strana / zpráva 12

Autor: (kž)

Insolvence v novém roce 2018

NAŠE ANKETA

Je čas Vánoc, očekáváme s různými předsevzetími nový rok 2018 a máme i novou vládu. Proto jsme se některých insolvenčních správců zeptali: „Kdybyste si mohl(a) v souvislosti s insolvencemi něco přát, co by to bylo?“ Tady jsou jejich odpovědi:

JUDr. Daniel Ševčík, prezident ASIS:

„Dovolím si přání hned tři. 1. Přál bych si, aby ti, kteří mají legislativní ambice nejen ve sféře insolvenční, nepřistupovali k zákonům jako k obsahu šatníku, kdy na rozdíl od saka či polobotek není u zákonů podstatné, zda jsou moderní, ale pouze to, jak a zda fungují, přičemž není rozhodně nezbytné, aby po sobě v tomto ohledu každý, kdo dochází do Poslanecké sněmovny, také něco zanechal. 2. Dále bych si přál, aby řízení insolvenční oblasti na ministerstvu spravedlnosti bylo svěřováno osobám, které mají alespoň bazální praktické zkušenosti s aplikací insolvenčních předpisů v konkrétních situacích, neboť na hudební nástroj se také nenaučím hrát pouze studiem notové osnovy a už vůbec mi nepomůže, budu-li mít předepsáno, na jak velké židli mám přitom sedět a kdo mne u toho musí osobně poslouchat. 3. Konečně bych si přál, aby Jaromír Jágr hrál příští sezónu za brněnskou Kometu, aniž by se v důsledku tomu odpovídajícího kontraktu ocitl klub v insolvenci. Obávám se nicméně, že ze všech uvedených přání je nejblíže realitě to pod číslem 3. Přeji všem hezké svátky a pevné nervy i v novém roce.“

JUDr. Michal Žižlavský, advokát – partner ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o.:

„Na počátku roku budeme mít jednobarevnou vládu. Odhaduji ale, že pan premiér bude usilovat o koalici. V případě jednobarevné vlády a v případě koalice ANO a ČSSD je pravděpodobné prosazování takzvané nulové varianty oddlužení. Je známo, že Evropská unie požaduje nulové oddlužení pro podnikatele i spotřebitele již po třech letech od zahájení insolvenčního řízení. Česká republika prosazuje mírnější variantu nulového oddlužení po sedmi letech. Současně navrhuje, aby se mohl za pět let oddlužit ten, kdo zaplatí alespoň třicet procent svých dluhů a za tři roky ten, kdo zaplatí padesát procent svých dluhů. Nejen u nás, ale v celé Evropě, se nachází řada lidí v dluhové pasti. Nejsou schopni splatit své dluhy, ani kdyby je spláceli celý svůj život. Ve starověku se to řešilo tím, že se stal dlužník otrokem, který nadosmrti sloužil svému věřiteli. I když by si to možná někteří věřitelé přáli, dnes to samozřejmě není možné. Odpuštění dluhů vrací lidi z šedé ekonomiky zpět do normálního života. Z tohoto pohledu rozumím konceptu nulového oddlužení. Důležité ale bude nastavit nový nástroj tak, aby nebyl nadužíván a zneužíván. Důležitý bude také jeho soulad s Ústavou. Práva a povinnosti věřitelů a dlužníků mají být vyvážená. Jejich extrémní nesoulad může odporovat ústavním principům. Bude-li vláda prosazovat nulové oddlužení, půjde o systémovou změnu. Přál bych si proto, aby legislativní proces probíhal standardně. Přál bych si ještě, aby byla případná nová úprava projednávána se soudci a insolvenčními správci a počítala s materiálním zajištěním výkonu jejich funkcí. Jen to zabrání kolapsu systému. Když použiji velmi hrubá čísla, v posledních letech vyřizuje pět set insolvenčních správců patnáct tisíc oddlužení ročně. Po pěti letech dnes spravuje každý z nich v průměru sto padesát dlužníků. To se dá zvládnout a je zde ještě prostor pro vyšší zátěž. Bude to ale klást vyšší nároky na týmy správců, organizaci jejich práce a jejich materiální zázemí. Přál bych si, aby vláda a poslanci naslouchali lidem s praxí v oboru a vnímali všechny relevantní aspekty.“

Ing. Zdeňka Kanevová, ohlášený společník, Indra-Šebesta v.o.s.:

„Přát si, aby se čas vrátil o šest měsíců zpět, tedy před novelu, by byl zbytečně vyhrocený krok vzad. Ale když se zamyslím nad otázkou, pak s ní souvisí snad všechna moje přání. A proč? Protože podle mého názoru převládl politický záměr nad důslednou přípravou dobré myšlenky, kterou novela měla přinést.

Proto si přeji, abychom nemuseli spotřebovávat zbytečné množství papírů ke splnění požadavků jak soudů, tak ministerstva. Více pracovníků na IT oddělení ministerstva, neboť dle posledních sdělení právě na nich stojí opravy a dokončení funkčnosti elektronických formulářů. Větší zájem ministerstva o komunikaci s insolvenčními správci při vytváření administrativy v insolvenčních řízeních (od stolu a bez praxe to opravdu nelze). Důsledné zavedení funkčnosti věcí dřív, než se stanou účinnými a závaznými pro všechny zúčastněné osoby (viz zveřejnění elektronických formulářů). Přání by se dalo najít víc, ale nejdůležitější je, aby nás práce v insolvencích nadále bavila, abychom nebyli zatěžování zbytečnou byrokracií a mohli tak naplňovat účel naší práce.“

JUDr. Oldřich Řeháček, Ph. D., advokát a společník insolvenčního správce, Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s.:

„Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají jen proto, že by během pěti let dokázali splatit jen nižší část dluhu, než je požadováno (notoricky známá „třicetiprocentní hranice“ pro vstup do oddlužení).

Ti lidé se přitom do dluhové pasti mnohdy dostali souhrou tragických okolností. Například nedávno jsem se setkal s podnikatelem, který do dluhů spadl kvůli dlouhodobé nemoci, kdy byl řadu týdnů upoutaný na nemocniční lůžko. Jeho společnost skončila v konkuzu a poslední majetek z velké části rozkradli bývalí zaměstnanci. Dnes prodává časopis Nový Prostor. Myslím, že takoví lidé si opravdu zaslouží druhou šanci.

Přál bych si proto, aby příští novela insolvenčního zákona vyšla těmto lidem vstříc. Jak totiž řekl Václav Havel, nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných.“

JUDr. Pavel BERGER, advokát, ohlášený společník BERGER – insolvenční správce a spol.:

„Určitě bych si přál zvýšení právního komfortu pro insolvenční správce. Současná právní úprava, zejména v oblasti oddlužení, přenesla na insolvenční správce významnou část soudní agendy a tím rozšířila rozsah jejich činnosti a zvýšila jejich odpovědnost za řádný průběh insolvenčního řízení. V rámci insolvenčního řízení jsou insolvenční správci, mimo jiné, povinováni konat prohlídky obydlí u dlužníků. Při realizaci těchto prohlídek se insolvenční správci dostávají někdy do situací, kdy by jim pomohla zvýšená ochrana například ve formě získání postavení úřední osoby. Zákon úřední osoby vnímá jako osoby s větší odpovědností a kvůli jejich povolání jim poskytuje větší ochranu, než-li ostatním. Úředních osob, jak je nazývá zákon, jsou podle mého názoru desítky tisíc. Patří mezi ně prezident a zákonodárci, soudci, státní zástupci, členové městských a obecních zastupitelstev, policisté, strážníci, vojáci, exekutoři a také vybraní strážci přírody. Proč by mezi ně nemohli být zařazeni insolvenční správci? To by bylo mé novoroční přání, vedle zdraví, štěstí, pohody, klidu a profesního úspěchu pro všechny insolvenční správce.“

Mgr. Ing. Eva Hepperová, předsedkyně Unie spolků insolvenčních správců:

„Přestože novela insolvenčního zákona přinesla pozitivní změny, stále se potýkáme s řadou problémů. Insolvenční správci většinou řeší věci prakticky a efektivně, ale narážíme na výkladové rozpory. Jako Unie spolků insolvenčních správců se lišíme s ministerstvem spravedlnosti ve výkladu rozsahu činnosti, kterou může správce vykonávat nikoli osobně, ale například zaměstnanci či třetími osobami, a také v mnoha dalších otázkách. Mrzí mě tento nesoulad a ráda bych přispěla k jeho změně. Insolvenční správci jsou už teď svázáni přísnými pravidly a nejistota ohledně takových základních otázek neúměrně zatěžuje správce a brzdí jejich každodenní náročnou a zodpovědnou práci. Již mnohokrát jsem vzpomněla na expertní skupinu S22, která svými výkladovými stanovisky takovéto a podobné výkladové rozpory odborně a efektivně překlenula. Jsem přesvědčena, že obnovení poradní skupiny, která dříve působila při ministerstvu spravedlnosti pod názvem S22 a byla složena z největších odborníků na insolvenční právo z řad soudců, advokátů a insolvenčních správců, by velmi prospělo celému insolvenčnímu prostředí. Mým přáním je, abychom měli pro výkon své náročné práce klidné a stabilní prostředí, aby laická i odborná veřejnost respektovala insolvenční správce jako zkušené odborníky, abychom vedli s ministerstvem odbornou diskusi a spolupodíleli se tak na dalším zkvalitnění a stabilizaci insolvenčního prostředí.“