K přihlašování místního poplatku za odpad

V poslední době jsem zaznamenal opětovné dotazy správců, jak je to s přihlašováním místního poplatku za odpad, a to za období kalendářního roku, ve kterém je zjištěn úpadek. Připomeňme si tedy, jak je to tedy s přihlašováním pohledávek, které se týkají určitého časového období, obvykle tím způsobem, že po celou dobu trvání daného období je dlužníkovi poskytována určitá služba.

Základní pravidlo zní, že nikdy není rozhodnou skutečností splatnost přihlašované pohledávky, případně nějaké její vyúčtování či vyměření! Naopak, pro posouzení pořadí pohledávky je vždy rozhodné, kdy pohledávka vznikla co do základu, tedy kdy nastaly ty rozhodné skutečnosti, které zakládají existenci nároku jako takového. V zásadě existují dvě možnosti – buď bude z právního předpisu vyplývat, kdy nárok vzniká, nejčastěji buď začátkem stanoveného období nebo naopak jeho uplynutím, nebo budeme vycházet z předpokladu kontinuálního vzniku nároku tak jak je služba průběžně poskytována (řekněme po jednotlivých dnech) s tím, že potom bude třeba pohledávku za období, ve kterém byl zjištěn úpadek, rozdělit (poměrně podle počtu dnů) na část pohledávky vzniklou do úpadku (kterou bude třeba přihlásit) a na část pohledávky vzniklou po rozhodnutí o úpadku, která bude mít podle okolností zvoleného způsobu řešení úpadku buď pořadí pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky z osobního života dlužníka, kterou bude dlužník hradit ze své nepostižitelné části příjmu.

V rámci tohoto obecného úvodu ještě zmiňme rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 3277/2013, které řešilo specifickou situaci přihlašování nájemného v případě konkursu, pro nás je ale podstatné, že pokud jde o nájemné, Nejvyšší soud zde pracuje s metodou štěpení pohledávky a hovoří o přihlášení části nájemného za část měsíce do dne prohlášení konkursu.

Vraťme se ale k přihlašování místního poplatku za odpad. Z výše uvedeného rozboru plyne, že buď najdeme v právním řádu ustanovení o tom, kterým dnem nárok vzniká, nebo bude správné použít universální metodu štěpení pohledávky podle počtu dnů.

Nahlédneme-li do zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, nalezneme zde klíčové ust. § 14 odst. 2, které stanoví, že „ poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků“. V ust. § 10b dále nalezneme pravidlo, že sazba poplatku je stanovena za kalendářní rok s tím, v případě změny pobytu fyzické osoby v průběhu roku se platí poměrná část poplatku podle počtu kalendářních měsíců.

Má-li být vznik poplatkové povinnosti upraven obecní vyhláškou, bude třeba ji prozkoumat vždy podle obce pobytu dlužníka. Podívejme se třeba na dlužníka z Olomouce. Na internetových stránkách města nalezneme text příslušné vyhlášky pod č. 6/2015. Z této vyhlášky potom plyne, že sazba poplatku činí 660 Kč na rok 2016, poplatník je povinen poplatek zaplatit do 31.5. příslušného roku, v čl. 5 odst. 2 je potom obsaženo pravidlo pro případ, že poplatníkovi „vznikla poplatková povinnost v průběhu roku“ – je povinen zaplatit poměrnou část poplatku podle kalendářních měsíců, a to ve lhůtě do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy mu poplatková povinnost vznikla.

Mám za to, že z textu této vyhlášky se dá dovodit, že poplatková povinnost v městě Olomouci vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku (uvažujeme teď jen případy osob, které nemění místo pobytu). Přisvědčuje tomu konstrukce poplatku jako ročního i formulace vyhlášky, která hovoří – v případě změn – o vzniku poplatkové povinnosti v průběhu roku. Konečně, celá konstrukce se shoduje s konstrukcí daně z nemovitostí, tedy vznik povinnosti 1.1., splatnost do 31.5.

Naznačený příklad nám hlavně ukazuje, jak je třeba uvažovat u tohoto druhu nároků za období. Shrňme si závěrem základní body:

1. nikdy nerozhoduje splatnost, ale to, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro vznik pohledávky,
2. rozhodnou skutečností může být začátek či uplynutí rozhodného období, stanoví-li tak právní předpis,
3. nebude-li tak stanoveno, je rozhodnou skutečností poskytnutí doba služby, bude tedy nutno pohledávku štěpit podle dne rozhodnutí o úpadku.

Mgr. Rostislav Krhut

Místopředseda Krajského soudu v Ostravě