K praktickým aspektům změny správce dle § 29 IZ

Dojde-li ke změně správce dle § 29 IZ, vzniká potřeba řešit některé praktické otázky, projděme si je tedy :
1. Jak má být rozdělena odměna mezi oba správce ?

Zde je třeba vycházet z toho, že změna správce dle § 29 nemá nějaká zvláštní pravidla, platí obecná pravidla jako při každé jiné situaci, kdy z jakéhokoli důvodu bylo ve věci činno více insolvenčních správců. Základním pravidlem je potom ust. § 6 vyhlášky o odměně správce, který říká, že každému z dotčených správců „náleží podíl na odměně odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti“.

První klíčový pojem je zde „podíl na odměně“. Jinými slovy, odměna je vždy jedna, určená příslušným způsobem podle daného způsobu řešení úpadku, a tato odměna se potom mezi správce dělí. Velmi edukativní je zde rozhodnutí 29 NSČR 54/2013. Reaguje totiž na v praxi velmi často činěnou chybu, kdy je zaměňován způsob určování odměny podle délky trvání insolvenčního řízení (resp. jeho fáze) – tedy pořád té jedné jediné celkové odměny – za určení jakýchsi dílčích odměn za jednotlivé kalendářní měsíce. Nic takového však insolvenční zákon nezná! Odměna je jedna, celková, a ta se potom dělí mezi insolvenční správce.

Dělení potom probíhá podle kritérií § 6 vyhlášky, tedy podle doby, rozsahu a náročnosti činnosti. Pokud jsme vedli debaty o změně správce v oddlužení, většina názorů na podíl pracnosti úvodní fáze oddlužení se pohybuje v hranicích jedné pětiny až jedné třetiny, to by tedy měl být podíl prvního správce na celkové odměně.

2. Jaký bude proces rozhodování o rozdělení odměny ?

Osobně vždy preferuji dohodu dotčených správců o rozdělení odměny. Správci by se tedy o ni měli pokusit. Dále bude platit, že jakkoli ust. § 38 odst. 5 IZ naznačuje, že by podíl na odměně prvního správce bylo lze určit již v průběhu řízení, výsledek debaty na celorepublikovém semináři byl takový, že to možné není, neboť výše odměny je známa až na konci řízení. Je však možno tuto částku určit fakticky předběžně (dohodou správců) a formou zálohy ji vyplatit.

3. Jak to bude se zálohami ?

K zálohám je třeba dodat, že je správné, aby i odvolaný správce dostával zálohy na svůj podíl na odměně stejně jako je dostává aktuálně činný správce. Minimálně u KSOS se tedy můžou správci setkat s řešením, kdy je správci ukládáno buď každý měsíc rozdělit zálohu na odměnu mezi sebe a odvolaného správce, případně alternativně nejprve platit zálohy odvolanému správci do určené výše a teprve potom si je vyplácet sobě. Připomeňme si, že záloha je vždy jen zálohou, správce musí vždy počítat s tím, že odměna, resp. podíl na ni, může být nakonec stanovena v nižší výši, a že tedy bude část záloh vracet.

4. Jak bude praktický probíhat předání funkce ?

Při odvolání správce ukládá zákon správci podat zprávu dle ust. § 29 odst. 4 IZ. Požadavku na výkon funkce s odbornou péčí bude též odpovídat předání výkonu funkce novému správci ve formě předání dokladů, majetku dlužníka a podání příslušných vysvětlení. Nedohodli-li by se správci na místě předání, zásadě rozumného uspořádání bude odpovídat předání v sídle dlužníka (samozřejmě pokud fakticky existuje), případně v sídle odvolaného správce, neboť insolvenční zákon stojí na principu odnosnosti (§ 307 odst.3 IZ).

Mgr. Rostislav Krhut

Místopředseda Krajského soudu v Ostravě